THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapela, ktorá ešte nevydala DVD, akoby neexistovala – tak samozrejmou položkou diskografie sa dévédéčka stali. O to prekvapujúcejšie je, že „Lusitanian Metal“ je ešte len debutom MOONSPELL na poli video-nosičov – v tomto svetle naopak neprekvapí, že Portugalci si na ňom dali poriadne záležať, čo odhalí už prvý letmý pohlaď na obal a booklet.
Zdržanie, za ktorým zrejme sčasti stojí aj bývalý vydavateľ Ribeirovcov Century Media, sa však výrazne podpísalo na aktuálnosti titulu. Zamýšľané uzavretie éry na kedysi mimoriadne vplyvnom (a dnes už len živoriacom) labeli vychádza päť rokov po tom, ako sa táto kapitola v histórii MOONSPELL skutočne skončila. Koncert z (ako inak – poľskej) zastávky na turné k „Antidote“ (2003) tak ničím neprekvapí: setlist je vyvážený, no viac, než priaznivcov dnešných MOONSPELL poteší nostalgických pamätníkov, veď skladby zo silnej dvojky „Wolfheart“ (1995) – „Irreligious“ (1996) tvoria jeho polovicu. Menej poteší už tradičná neinvenčnosť poľského štábu. Scéna a svetlá na turné boli na celom turné konzervatívne a nenápadné, na veľkom pódiu sa kapela trochu stráca a svetlárovi zrejme nikto nevysvetlil, že sa koncert zaznamenáva – ťažko inak vysvetliť viac než časté využívanie stroboskopu, ktorý jednoducho ruší. Po zvukovej stránke pôsobí DVD „mäkšie“, než si pamätám z playlistom nie nepodobného vystúpenia v rámci budapeštianskej štace predvlaňajšej Metalmanie. Tento neduh sa pritom opakuje na drvivej väčšine metalových dévédéčiek: vizuálna stránka je zaseknutá v dobe na konci dvadsiateho storočia a tá zvuková – miesto akcentovania toho, čo je pre metalové skupiny typické, teda agresie a nasadenia – skĺzava do akéhosi neškodného „spriemerovania“.
Zaujímavejšou položkou sa tak stáva zbierka klipov, ktorá (ako jediná časť dvojdiskového kompletu) ťaží prevažne z éry experimentálnejších nahráviek „Sin/Pecado“ a „The Butterfly Effect“. Štúdiová podoba (kontrastujúca so staronovou, surovou tvárou MOONSPELL) je osviežujúca a videá k skladbám pôsobia prekvapivo aktuálne a počúvateľne; viac, než len historický relikt. Vizuálne netradične poňaté interview a diskografia sú už tradičnými bonusovými položkami titulov, pod ktoré sa podpísali Metal Mind Productions – u rozhovoru však zamrzí absencia titulkov.
Pravé peklo prichádza až s vložením druhého kotúčiku do prehrávača: poslucháč sa musí pripraviť na štyri a štvrť(!) hodiny stopáže, mapujúcej trinásť liet, začínajúc rokom 1992. 53 skladieb rozdelených do siedmich blokov je záprahom aj pre najortodoxnejšieho fanúšika. Zaujímavé záznamy pritom zo všetkého najviac potrebovali dramaturga: na VHS záberoch zo skúšky pred vôbec prvým koncertom MOONSPELL sa dá pobaviť, ale nie štvrťhodinu. (Spočiatku) nemenej zaujímavé je sledovať premeny skupiny z obskúrneho pomaľovaného blackmetalového spolku až po sebavedomú headlinujúcu formáciu s prepracovanou show – no miesto umne zostrihaného hodinového pohľadu sa na diváka valí jedna skladba za druhou, až do otupenia zmyslov. Kolísajúca kvalita zvuku a obrazu odsudzuje druhý disk na niečo, čím sa dá nanajvýš ohánať v promomateriáloch.
„Lusitanian Metal“ je bez debaty absolútnou povinnosťou pre oddaných priaznivcov ansámblu, ktorého hviezda chtiac-nechtiac vädne. Symbolické je, že väčšina obsahu dvojdisku sa obracia ďaleko do histórie, akoby aj Fernandovi Ribeirovi došlo, že súčasnosť je len udržovaním dávneho plameňa. Z celého DVD je cítiť zatuchlina doby z polovice deväťdesiatych rokov. Netvrdím, že v starom šatníku sa netreba raz za čas poriadne pohrabať, ale poriadny závan skutočne sviežeho vzduchu by som privítal stokrát viac.
Historicky hodnotný, no dramaturgicky nevyvážený pohľad na zhasínajúcu legendu.
6,5 / 10
1. Intro
2. In And Above Men
3. From Lowering Skies
4. Alma Mater
5. Vampiria
6. The Southern Deathstyle
7. Everything Invaded
8. Opium
9. Devilred
10. Abysmo
11. Ruin & Misery
12. Mephisto
13. Full Moon Madness
14. Opium (videoklip)
15. 2econd Skin (videoklip)
16. Magdalene (videoklip)
17. The Butterfly FX (videoklip)
18. Nocturna (videoklip)
19. Everything Invaded (videoklip)
Extinct (2015)
Alpha Noir / Omega White (2012)
Lusitanian Metal (2008)
Night Eternal (2008)
Under Satanae (2007)
Memorial (2006)
Antidote (2003)
Darkness and Hope (2001)
Buterfly Effect (1999)
Sin/Pecado (1998)
Second Skin (EP) (1997)
Opium (singl) (1996)
Irreligious (1996)
Wolfheart (1995)
Under The Moonspell (mini CD) (1994)
Goat On Fire (vinyl single) (1993)
Anno Satanae (demo) (1992)
Serpent Angel (demo) (1992)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.